Základy ekonomie 1 – Kupředu levá, zpátky ni krok !!!
V reakcích na Plácalův článek o desetičlenné stolní společnosti různě bohatých lze vypozorovat, že asi tak dvě třetiny diskutujících nemají páru o základních ekonomických pojmech. Tak tedy: A vo vo vo čem to vlastně je ?
Ekonomika patří, navzdory zdánlivému důrazu na matematičnost, k vědám společenským. Zabývá se jistým pohledem na fungování světa a vztahy mezi jeho obyvateli. Tak tedy, proberme si dnes, v prvním díle krátkého seriálu, jak že funguje náš svět. Na úvod se budeme věnovat pojmům investice, ztráta, zisk a riziko, respektive, pokroku jako takovému.
Svět, v němž můžeme a musíme žít, se vyvíjí. Přes všechny snahy dosáhnout pokroku regulacemi, zákazy a omezováním nás v reálu ovlivňuje hlavně lidská přirozenost: Lenost, snaha mít více požitků s vynaložením co nejméně úsilí, vynalézavost, závist a sobectví. Pokud někdo hlásá cosi o přirozené lidské dobrotě, záměrně či z hlouposti lže – a rád mu prokážu opak, například s využitím názorů z diskuse k Plácalovic článku. Vývoj směřuje zcela jednoznačně směrem k omezení nutnosti vynakládat zbytečnou dřinu, vyššímu komfortu, pohodlí, ulehčení práce i života samotného. Měnil bych s mým dědou, nebo třeba s Karlem IV. ??? Ani za tři sta volů, každoročně v jistých časech exportovaných z Čech do Němec.
V seriálu budeme postupně sledovat život obyvatel malého státečku - ostrůvku. Jakkoli se pohybujeme v umělém prostředí, jeho provázanost s realitou bude dostatečná a zřejmá. V rámci zjednodušení si pro začátek například zakážeme politiku a politické strany, jejich loga, předvolební programy, měnu, zákony a jiné potisky, vhodné tak asi pro lícovou stranu toaletního papíru.
Náš ostrov ať se jmenuje třeba Bramborland. Na něm žije pouze jediný živočišný druh – lidé, a roste jediná poživatelná plodina (Jak samo jméno napovídá …), brambory. Taktéž pro jednoduchost se lidé nebudou pojídat navzájem. Ostatně, z hlediska společnosti se sice ochuzujeme o vydatný zdroj energie, ale z hlediska jednotlivce je vzájemné nepojídání se do jisté míry výhodné: Pokud vyjádřím souhlas se všeobecným kanibalismem, hladce se může stát, že budu sám zkonzumován. Dnes poprvé a zdaleka ne naposled narážíme na fakt, kdy sobectví (Chránit sám sebe a neposloužit jako zdroj potravy.) je člověku přirozenější, než kolektivismus (Ochotně sám sebou nakrmit ostatní.). Máme tedy pouze jediný výběr, futrovat brambory - nebo zemřít hlady.
Brambory rostou, kam jen oko dohlédne. Nikdo je neobdělává, protože na ostrov ještě nedorazila moderní agronomie, nikdo je nepleje ani neoře, ale brambory nám tak nějak stále rostou a nahrabat si může každý, kolik chce. No, vlastně nemůže. Mimo agronomie na ostrov nedorazila ani znalost nástrojů, proto se brambory hrabou holýma rukama. A, protože země je neobdělávaná a dosti tvrdá a ke hrabání můžeme používat jedině vlastní ruce, nahrabat si dostatek brambor na jeden den trvá právě jeden den. Každý tedy ráno hned po probuzení vykrtkuje snídani, aby hned následovalo jisté úsilí k opatření si oběda a pak ještě to chce nahrabat si k večeři. Brambor tedy nikdo nemá, kolik by chtěl. Každý je limitován vnějšími podmínkami a nemá na vybranou, než přijmout realitu a hrabat, nebo hladovět. Má snad obyvatel Bramborlandu na vybranou ? Samozřejmě má. V každém okamžiku jsme pány svých osudů a naše volba je pouze na nás.
Zastavme se blíže u chasníka jménem, třeba … No dobře, ať je to Jeník. Hrabání brambor mu nebrání, aby používal svoji hlavu k myšlení. Tak si stihnul povšimnout, že občas namísto kýžené poživatiny vyhrabe tenký ostrý kámen. A, když se cestou z brambořiště o jeho hlavu zastavila napružená větev, došlo mu, že: Vhodným připevněním ostrého kamene na klacek lze získat cosi, co by TŘEBA MOHLO usnadnit hrabání brambor. (NÁPAD). No jo, ale co když nápad nebude fungovat ? Nikdo se o nic podobného na jeho ostrově dosud nepokusil, zkušenosti chybí. Ale, i tak se jednoho dne namísto hrabání pouští Jeník do přivazování kamene na klacek. Během tohoto dne nemůže hrabat svoji denní dávku brambor. Má hlad, strádá a riskuje, že zeslábne a třeba i zemře. Rozhodl se ale, a nese RIZIKO neúspěchu. INVESTUJE svůj čas a úsilí do něčeho, co třeba nemusí přinést vůbec nic kromě ZTRÁT. Protože správná pohádka má dobrý konec, jeho úsilí a vynalézavost byly nakonec odměněny, a náš Jeník pozdě odpoledne testuje první motyku. A, protože se osvědčila, nešel spát s úplně prázdným žaludkem. Druhý den pak nakopal svoje denní dávku brambor jen za půl dne. ZÍSKAL tak polovinu svého času (A zbytek dne proválel.), nebo dvojnásobek brambor. Jak s nimi naloží, o tom v dalším díle našeho seriálu. Pro dnešek si ale zopakujme, co jsme se z příběhu naučili.
Každý pokrok má následující sudičky:
- NÁPAD
- INVESTICE
- RIZIKO
- ZTRÁTA
- ZISK
Pokud byť jediná chybí, pokroku nelze dosáhnout. Baťa dostal nápad plošně snížit ceny bot a investovat peníze do zahájení velkosériové výroby. Nesl riziko, že přijde o všechno. Krátkodobě ztratil prakticky kompletně své finanční prostředky. Nakonec ale vše obrátil v pohádkový zisk. Jo, na poslední sudičku jsem v příběhu zapomněl. Je to VÍRA, nekonečná víra sám v sebe, ve svoje schopnosti a svůj zdravý rozum.
Abychom neskončili příliš brzy, podívejme se, že naše pohádka odráží reálný svět a není jen plané tlachání. Dokážeme si, proč nelze dosáhnout pokroku legislativním procesem.
Na počátku každé nové zákonné regulace je nápad nějakého úředníka (I politik je pouze úředník, nic víc.). Úředník je placen z daní, „pod penzí“, má svůj více-méně fixní plat a má ho jistý takřka bez ohledu na cokoli, pokud se mu daří kvalitně předstírat práci. Ačkoli začínáme opět NÁPADem, další sudičky někde flámují. Úředník ani politik nic neinvestují, tedy mimo peněz, jménem zákona ukradených z kapes daňových poplatníků. Nenesou riziko – jejich plat je fixní a neodvisí od úspěchu či neúspěchu jimi nastolené regulace. Ztráta se jich tedy netýká, proto se nedivme, že regulace nemůže ani generovat zisk. Zisk pro jednotlivce, ani pro společnost. Může nést práce úředníka zisk ? Ano, může. Pokud bude pracovat v podmínkách, kdy nese riziko a kryje případné ztráty.
Příště se podíváme na pracovně-právní proces. Teď už jen: Ládydádydá.
Pro dnešek se loučí
Kachna Ukecaná.
Pozn. č. 1, s tématem zdánlivě nesouvisející: V každém okamžiku našeho života můžeme proklínat osud a říkat, jak bychom dělali, kdyby … A nebo můžeme zavřít klapačku a dělat, i když máme pocit, že se vše spiklo proti nám.
Komentáře
Přehled komentářů
Od kdy je ekonomie věda? Ekonomie nikdy vědou nebyla a být ani nemůže! Žádný strom neroste do nebe a ani žádná ekonomika se nedá šroubovat do nekonečna jak se nám snaží ekonomové s VŠ namluvit. Máme dost jídla, vody, energie, prostě všeho, proč tedy nemůžeme v klidu žít a musíme se někde honit za něčím, co nepotřebujeme. Přitom ničíme životní prostředí a produkujeme odpady, které by vůbec vznikat nemusely. Díky automatizaci, mechanizaci atd. nejsou prakticky potřeba lidé na těžkou manuální práci. Při menším počtu lidí se udělá a vyrobí víc. Tak kde je Vy ekonomové problém? Problém je v nesmyslnosti současné ekonomiky. Dokud se nezmění pohled na život nemá smysl něco zachraňovat. Vše co dělají ekonomové je udržování současného stavu, který vyhovzuje jen těm nejbohatším z nejbohatších.
Neuvěřitelné
(Tomik, 14. 10. 2011 16:02)
Nestačím valit bulvy a už se těším na pokračování. Ten Bramborland je fakt hustej a super!
A ohledně úředníků. Při jednání s nimi mě napadlo, že místo toho, aby Vám usnadňovali život, tak Vám jen pijí krev a snaží se Vám házet klacky pod nohy. Příklad: Potřeboval jsem nad firmu označení. Soudružka úřednice mi sdělila, že jelikož je to v Praze 1, je potřeba souhlas památkářů. Soudružka památkářka mi sdělila, že mi reklamu povolí, pouze však 20 cm na výšku. Když jsem jí vysvětlil, že taková reklama je k ničemu, řekla mi, že je jí to jedno. Pochopil jsem, že pouze vydírá a čeká na úplatek. Určila naprosto nesmyslné rozměry reklamy pouze proto, aby mne dohnala do kouta a pak jsem vysolil patřičný bakšiš do její kapsy.
Jak to bude dál?
(Plácal, 8. 9. 2011 10:25)Teď jde jen o to, jsou-li Jenikovi kamarádi komouši a jeho nápad mu seberou a znárodní, nebo jsou to rozumní lidé a jeho nápad se pokusí napodobit, vylepšit nebo koupit a potom jej odmění.
Re: Jak to bude dál?
(Kachna Ukecaná, 8. 9. 2011 11:28)Takový hezký ostrůvek jsem si vymyslel - a Ty bys mi na něm hned zavedl komunismus ...
Ekonomie
(Tykadlo, 8. 10. 2012 18:22)